Při péči o lidi s demencí často dochází k situacím, jejichž praktické řešení vyžaduje právní znalosti přesahující běžné povědomí. Klíčovou je zejména otázka svéprávnosti, tedy způsobilosti nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, tedy právně jednat, respektive to, jak přistupovat k osobám, jejichž způsobilost samostatně právně jednat je narušena.
Pokud člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, může soud svéprávnost omezit. Na rozdíl od dřívější právní úpravy tedy již není možné zcela zbavit člověka svéprávnosti (způsobilosti k právním úkonům). Soud v rozhodnutí o omezení svéprávnosti vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka.
Je nutno mít na paměti, že omezení svéprávnosti připadá do úvahy pouze tehdy, pokud duševní porucha narušující způsobilost právně jednat není pouze přechodná a rovněž to, že svéprávnost je možno omezit pouze pokud nepostačí méně omezující opatření. V praxi přitom nastávají situace, kdy svéprávnost člověka omezena není, přesto není zcela schopen posoudit důsledky svého jednání nebo své jednání ovládnout, případně se něčeho takového do budoucna obává.
Zákon proto upravuje podpůrná opatření při narušení schopnosti právně jednat:
Zaprvé je to předběžné prohlášení. Pokud člověk očekává, že v budoucnu nebude způsobilý právně jednat, může jako preventivní opatření svou vůli projevit dopředu, a to ve třech směrech:
Zvláštním druhem předběžného prohlášení je tzv. dříve vyslovené přání ve smyslu § 36 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
Za druhé nápomoc při rozhodování. Osoba se zdravotním postižením má nadále zachovánu svéprávnost, rozhoduje na základě své vlastní vůle, dle svých přání a zájmů, ale s pomocí třetí osoby.
A za třetí zastoupení členem domácnosti. Tento institut nachází opodstatnění tehdy, jestliže zletilému brání duševní porucha samostatně právně jednat a nemá jiného zástupce, opatrovníka nebo správce majetku. Je oproti omezení svéprávnosti mírnějším opatřením a z toho důvodu by mělo být upřednostněno, pokud postačuje.
Mgr. Jan Kliner je advokát, předseda dozorčí rady České alzheimerovské společnosti, o.p.s. (ČALS). Věnuje se přednáškové činnosti ve vztahu k právním aspektům péče o pacienty s demencí. Poskytuje právní služby soukromému i veřejnému sektoru.