Meze a úskalí diagnostiky kognitivní poruchy

Eva Jarolímová, Hana Štěpánková

Při posuzování kognitivní poruchy nebo syndromu demence je nezbytné kromě lékařského vyšetření posouzení kognitivních funkcí a funkčních schopností pacienta. V současné době přibývá seniorů se subjektivními mnestickými stesky a obavami z možného rozvoje syndromu demence často motivovaných pozitivní rodinnou anamnézou nebo tím, že se v sociálním okolí vyskytuje člověk trpící demencí. Mnozí znají někoho, kdo pečuje o blízkého s demencí nebo sami mají někoho takového v rodině. Neuropsychologická diagnostika je jeden z klíčových nástrojů diagnózy syndromu demence. Může sloužit k ověření farmakoterapeutického efektu, progrese nemoci nebo je také vhodným vodítkem pro trénink kognitivních funkcí. Neuropsychologická diagnostika má však také svá úskalí a meze. Cílem workshopu je poukázat na častá úskalí nejen některých hojně využívaných škál, dotazníků a screeningových zkoušek, ale také řady dalších fakktorů – mezi které patří např. zdravotní stav vyšetřované osoby, farmakoterapie, výživa, náhlé změny životních událostí, nadprůměrný premorbidní intelekt vyšetřované osoby, administrace.

 

PhDr. Eva Jarolímová je konzultantka a psycholožka České alzheimerovské společnosti v Praze, zabývá se diagnostikou kognitivní poruchy, problematikou rodinných pečujících a osob trpících demencí v rovině praktické a výzkumné, věnuje se pedagogické a lektorské činnosti, pracuje ve vedení pracovní skupiny pro Geropsychologii při Českomoravské psychologické společnosti v Praze.

PhDr. Hana Štěpánková, Ph.D., je vedoucí Pracovní skupiny geropsychologie, Oddělení neurobiologie, v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech. Zastupuje Českomoravskou psychologickou společnost ve Výboru pro geropsychologii v Evropské federaci asociací psychologů EFPA. Zabývá se výzkumem souvisejícím se zdravým stárnutím s důrazem na kognitivní funkce, jejich diagnostiku a možnosti tréninku.