 |
Prvním rizikovým faktorem je nedostatek pohybu. Pravidelný pohyb má v každém věku prokazatelný přínos pro zdraví mozku. Nemusíte hned trénovat na maratón; i mírná aktivita, jako je pravidelná chůze, může riziko vzniku demence výrazně snížit. Studie zdůrazňují, že nejvíce mozku pomáhá dlouhodobá a pravidelná fyzická aktivita. Pohyb zlepšuje prokrvení mozku, omezuje výskyt zánětů a podporuje plasticitu mozku. Najděte si fyzickou aktivitu, která vás baví, a udělejte z ní nedílnou součást svého každodenního života! |
 |
Za vyšším rizikem vzniku demence stojí také zlozvyk, o němž si asi málokdo myslí, že nemá negativní vliv na naše zdraví. Jedná se o kouření. Nové důkazy z Lancetu ukazují, že kouření ve středním věku má na riziko rozvoje demence větší vliv než kouření v pozdním věku. Skvělou zprávou je, že pokud člověk přestane kouřit, riziko vzniku demence se prokazatelně sníží! Bývalí kuřáci čelí podstatně nižšímu riziku rozvoje demence než ti, kteří kouří dál. Pokud kouříte, přestat je to nejlepší, co můžete udělat nejen pro své celkové zdraví, ale i pro zdraví svého mozku. Držíme palce! |
 |
Je jasné, že ani alkohol zdraví mozku neprospívá. Podle studie v Lancetu zvyšuje nadměrná konzumace alkoholu ve středním věku riziko vzniku demence. Dlouhodobé silné pití vede dokonce ke zmenšení objemu mozku. Podobně jako u kouření má změna životního stylu smysl. Snížení příjmu alkoholu z vysoké na mírnou úroveň prokazatelně snižuje riziko vzniku demence. |
 |
Čtvrtým rizikovým faktorem vzniku demence je znečištění ovzduší, zejména jemnými prachovými částicemi (PM2,5). Dlouhodobý pobyt na znečištěném vzduchu, ať už venkovním, nebo vnitřním (např. spalováním tuhých paliv v domácnostech), může poškodit mozek. Každé zvýšení koncentrace PM2,5 o 1 µg/m³ je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku demence, a tento vliv je silnější u lidí s již existujícím kardiovaskulárním onemocněním. Dobrou zprávou je, že zlepšování kvality ovzduší riziko demence prokazatelně snižuje. |
 |
Poranění mozku (TBI), dokonce i mírné otřesy mozku, výrazně zvyšují riziko pozdější demence. Studie ukazují, že riziko vzniku demence po TBI je téměř dvojnásobné. V našem světě jsou problematické především kontaktní sporty, kde hrozí opakovaná zranění hlavy. Rizikové ale nejsou pouze bojové sporty, drobné otřesy mozku mohou vznikat například i při hlavičkování ve fotbale. Ochrana hlavy – ať už při sportu, v práci, nebo v každodenním životě – je klíčová pro prevenci demence. |
 |
Sociální izolace a pocit osamělosti jsou významnými a často podceňovanými rizikovými faktory pro vznik demence. Výzkum z Lancetu ukazuje, že u lidí s méně častými společenskými kontakty výrazně vzrůstá riziko rozvoje demence. Za zvýšeným rizikem poklesu kognitivních funkcí stojí také pocit osamělosti. Udržování bohatého sociálního života, aktivní účast na společenských aktivitách a pěstování hlubokých vztahů s rodinou a přáteli může být nejen příjemné ale i zdravé. |
 |
Kvalitní vzdělání v dětství a kognitivně stimulující profese v dospělosti jsou mocnými štíty proti demenci. Nejde jen o počet let strávených ve škole, ale především o to, jak moc mozek aktivně zapojujeme a jakým výzvám ho vystavujeme. Lidé s vyšším dosaženým vzděláním a ti, kteří se věnují kognitivně náročným povoláním, mají prokazatelně nižší riziko rozvoje demence. Budují si totiž tzv. kognitivní rezervu, která jim umožňuje lépe se vyrovnat se změnami v mozku, které přicházejí s věkem. |
 |
Obezita ve středním věku je dalším významným rizikovým faktorem pro vznik demenci, který si zaslouží naši pozornost. Studie jasně ukazují, že obezita ve středním věku zvyšuje riziko vzniku demence o 31 %. Podstatná není jen celková hmotnost; také ukládání tuku v oblasti břicha, měřené obvodem pasu, je spojeno s vyšším rizikem kognitivního poškození a demence. Dobrou zprávou je, že i mírné snížení hmotnosti (třeba i jen o 2 kg) může vést ke snížení rizika. |
 |
Vysoký krevní tlak (hypertenze) ve středním věku je dobře zdokumentovaným rizikovým faktorem pro vznik demence. I když se krevní tlak v pozdějším věku těsně před rozvojem demence může paradoxně snižovat, je absolutně klíčové udržovat ho v normě již od středního věku. Nové metaanalýzy klinických studií jasně ukazují, že léčba hypertenze pomocí antihypertenziv je účinná v prevenci kognitivního poklesu a demence. |
 |
Cukrovka (diabetes) 2. typu, zejména pokud se objeví ve středním věku, je výrazně spojena s vyšším rizikem vzniku demence. Čím dříve se cukrovka rozvine, tím vyšší riziko rozvoje demence je, přičemž každé snížení věku nástupu cukrovky o 5 let zvyšuje riziko vzniku demence o 24 %. Dlouhodobě špatně léčená nebo nehlídaná cukrovka navíc riziko dále zvyšuje, protože její vliv na cévy a látkovou výměnu v těle poškozuje i mozek. |
 |
Deprese je komplexní stav, který výrazně zvyšuje riziko demence v jakémkoli dospělém věku. Ačkoliv se v pozdním věku deprese může objevit jako časný příznak rozvíjející se demence, výzkum z Lancetu ukazuje, že může být i její samostatnou příčinou. Dobrou zprávou je, že léčba deprese – ať už prostřednictvím farmakoterapie, psychoterapie, nebo jejich kombinace – může toto riziko prokazatelně snižovat. Studie ukázaly, že léčení jedinci měli o 31 % nižší riziko demence než ti, kteří zůstali bez léčby. |
 |
Neléčená ztráta sluchu je velmi významným, a přitom opomíjeným, rizikovým faktorem pro rozvoj demence. Výzkum ukazuje, že až 62 % lidí nad 50 let s poruchou sluchu tento problém neřeší, a přitom právě neléčená ztráta sluchu prokazatelně zvyšuje riziko kognitivního poklesu a demence. Skvělou zprávou však je, že používání sluchadel může toto riziko výrazně snížit. Sluchadla zlepšují kvalitu života nejen tím, že pomáhají s lepší komunikací, ale také udržují mozek aktivní a snižují zátěž, kterou by jinak způsobila nedostatečná stimulace smyslů. |
 |
Neléčená ztráta zraku, včetně běžných problémů, které lze snadno řešit brýlemi nebo operací, je nově uznávaným rizikovým faktorem pro demenci. Metaanalýzy studií s miliony účastníků jasně ukazují, že lidé se zhoršeným zrakem mají výrazně vyšší riziko kognitivního poklesu a rozvoje demence. Ukázalo se například, že u lidí, kteří podstoupili operaci šedého zákalu (katarakty), se riziko demence významně snížilo. Ztráta zraku může ovlivnit kognitivní funkce přímo nebo nepřímo, například omezením sociální interakce. |
 |
Vysoká hladina "špatného" LDL-cholesterolu, zejména pokud přetrvává ve středním věku, je nyní považována za důležitý rizikový faktor pro vznik demenci. Toto riziko je navíc výraznější u lidí mladších 65 let. Povzbudivé ale je, že léky na snižování cholesterolu, například statiny, se v mnoha studiích jeví jako ochrana proti demenci. Kontrola a případná léčba vysokého LDL-cholesterolu jsou proto pro prevenci demence a celkové zdraví srdce a cév zásadní. |