Pokud člověk očekává (např. z důvodu stanovené diagnózy – důvodová zpráva k občanskému zákoníku výslovně zmiňuje Alzheimerovu nemoc a demenci), že v budoucnu nebude způsobilý právně jednat, může jako preventivní opatření svou vůli projevit dopředu, a to ve třech směrech:
Ad a.
Zákon nijak neomezuje, na jaké záležitosti je možno takové předběžné prohlášení vztáhnout. Půjde tedy zejména o přání ohledně správy majetku, ale může jít i o přání týkající se toho, jak řešit jiné životní situace.
Ad b.
Správce majetku je osobou odlišnou od opatrovníka. Pokud však správce jmění není znám, odmítne jednat v zájmu zastoupeného nebo zanedbává svou povinnost anebo nemůže jmění spravovat, pak opatrovník může být jmenován i pro tyto záležitosti. Správce musí dbát na to, aby mezi ním a beneficientem nedošlo ke střetu zájmů a má nárok na odměnu za výkon správy.
Ad c.
Úkolem opatrovníka je především chránit zájmy zastoupeného a naplňovat jeho práva vzhledem ke snížené schopnosti opatrovance právně jednat. Opatrovník je povinen udržovat s ním pravidelné spojení, projevovat o něj opravdový zájem, dbát o jeho zdravotní stav a v případě, že rozhoduje o opatrovancových záležitostech, je povinen vysvětlit mu povahu a následky rozhodnutí, přičemž musí naplňovat jeho právní prohlášení a dbát jeho názorů. Opatrovník však není oprávněn jednat v záležitostech osobnostních práv, konkrétně v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, výkonu rodičovských povinností a práv či pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání. Opatrovníkem nesmí být provozovatel zařízení, ve kterém opatrovanec pobývá, nebo které mu poskytuje služby ani osoba, u které hrozí střet zájmů. Opatrovníkovi ze zákona nenáleží odměna za svou činnost, výjimkou je však situace, kdy opatrovník rovněž spravuje jmění opatrovance.
Osoba může učinit takové prohlášení ve formě veřejné listiny (tedy listiny sepsané notářem) nebo ve formě listiny soukromé za předpokladu, že dodrží zákonné požadavky. Těmi jsou datum, podepsání listiny dvěma svědky (těmi mohou být jen osoby, které nejsou nevidomé, neslyšící, němé či neznalé jazyka a zároveň nesmí mít na prohlášení svůj zájem) včetně uvedení údajů o nich. Jestliže má osoba činící prohlášení smyslové postižení nebo neumí číst nebo psát, musí jí být obsah listiny přečten či přetlumočen osobou odlišnou od svědka.
Prohlášení je možné vzít zpět, a to odvoláním ve stejné formě, jako bylo uskutečněno nebo zničením listiny obsahující prohlášení. Prohlášení může být rovněž změněno nebo zrušeno soudem, jestliže by osobě hrozila závažná újma.
Zvláštním druhem předběžného prohlášení je tzv. dříve vyslovené přání ve smyslu § 36 a násl. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Jedná se o prohlášení pacienta obsahující souhlas či nesouhlas s poskytnutím určité zdravotnické služby pro případ, že by se dostal do zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen takový souhlas či nesouhlas vyslovit. Musí být učiněno písemně s ověřeným podpisem pacienta, to vše na základě předchozího písemného lékařského poučení pacienta o důsledcích takového rozhodnutí. Dříve vyslovené přání není možné uplatnit, jde-li o nezletilé nebo o osoby s omezenou svéprávností.