Institut nápomoci při rozhodování spočívá v poskytování asistence při právním jednání - podpůrce osobě se zdravotním postižením vysvětlí, o jaké jednání se jedná, jaké jsou jeho důsledky a pomáhá jí komunikovat s okolím. Osoba se zdravotním postižením má nadále zachovánu svéprávnost, rozhoduje na základě své vlastní vůle, dle svých přání a zájmů, ale s pomocí třetí osoby. Zůstává rovněž zodpovědná za správu svého majetku. Nápomoc je vhodná v případech lehkého intelektuálního handicapu, selhání mentálních schopností v důsledku věku, dočasné nesvéprávnosti (neschopnosti) způsobené nemocí. V těchto případech je člověk nezávislý, žije sám, může se o sebe postarat, pokud jde o osobní péči, hygienu, nákupy atd. Potřebuje však radu v určitých záležitostech, zpravidla při výkonu svých práv a správě majetku.

Podpůrcem může být jedna či více zletilých osob, ať už příbuzný, přítel nebo jiná osoba, která má o člověka potřebujícího pomoc zájem. Jeho zájmy nemohou být v rozporu se zájmy podporovaného.

Nápomoc vzniká smlouvou, kterou schvaluje soud. Podpůrce se v ní zavazuje podporovanému, že bude s jeho souhlasem přítomen při jeho právních jednáních, zajistí mu potřebné údaje a sdělení a že mu bude nápomocen radami. Je možné vymezit, v jakých záležitostech bude nápomoc poskytována a v jakých nikoliv. Prakticky může jít například o jednání při vyřizování sociálních dávek, důchodu, při stavebním řízení, soudním řízení týkajícím se jakékoliv věci, při správě jmění, jež nespadá pod běžnou záležitost či při rozhodování o tom, zda podstoupit lékařský zákrok či léčbu. Nápomoc zaniká odvoláním soudem na návrh podpůrce nebo podporovaného, případně i bez návrhu, porušil-li podpůrce své povinnosti závažným způsobem.